Můj malý ráj na Zemi

Tak jo, fakt vyrážíme. Ze Žamberka od mého rodného domu do Žuljany v Chorvatsku na poloostrově Pelješac. Sedám za volant sice velké Hyundayky, stejně však naložené po střechu a vezu s sebou poklady mého života. Svého devítiletého Františka, patnáctiletého Honzíka a dědu s holemi (myslí se mého tátu) s úctyhodnými 85 lety na krku. Život to tak někdy zařídí a tak mám před sebou zase jedno životní poprvé, jako odřídit a odšéfovat celý Chorvatsko až na jih, kde to miluju.

Pokračovat ve čtení


Brány v sobě

1980, zámecký park v Žamberku, tělocvik, 1.ročník gymnázia, zoufalá profesorka: „Tak holky, trochu se přece pohněte, vždyť to není možný!". „Proč ty holky neběží, když je to takové, já nevím, prostě běžet si. A jen jedno kolečko? To je fuk, půjdu si sem večer sama."

Pokračovat ve čtení


Jak na Moravě sbírat medaile aneb Rampouch cup 2014

Hodonín u Kunštátu na Moravě. Stojíme pod sjezdovkou, na které světe div se letošní zimě, lyžují. My však lyžovat nebudeme. Čeká nás běh a kolo prima bláznivého závodu Rampouch cup ze seriálu Czech outdoor tour. V jiné opravdové zimy se taky běží na lyžích. Jsme tu první a jdeme si projet trať na kole. Morava. Krásná Morava. Magické ráno, umrzlo, slunce a sublimující páry nad loukou, zkrátka pohádka.

Pokračovat ve čtení


Symbol kořenů vyjadřující pevnou spojitost se zemí

Kořeny

Kořeny. Kolik významů má slovo kořeny? Vidím obrázek, kde strom rostoucí ze semene spotřebuje všechnu energii svých živin na vytvoření hlubokých a silných kořenů. Poslední zbytky věnuje několika lístkům nad zemí. Ty už vždycky nějak vyrostou. Ale ty kořeny, ty jsou důležité pro přežití.

Pokračovat ve čtení


Voda a oheň aneb jak být s býky, kozorožci a podobnými „potvorami“

Narodila jsem se ve znamení Ryb a voda je můj živel. Bože díky za to, jen jsi nedal sakra návod, jak tím životem proplout. Jak se může ryba pohybovat mezi býky, lvy, střelci, kozorožci a všemi těmi ostatními „potvorami". A už vůbec jsi neřekl, jak se snést s ohněm, zemí a vzduchem. Asi právě proto je život taková sranda, protože si na to každý musí přijít sám.

Pokračovat ve čtení


In-line jízda z Hradce Králové do Kuksu. Prostě JÍZDA.

Na sms, zda se kvůli intenzivnímu dešti in-line jízda ruší, jsem dostala odpověď: "Ne, my jedeme". Tak jsem napsala „Já taky" a celou cestu přemýšlela, že po mokru se jet nedá. V Hradci Králové před Mountfieldem poprchávalo už jen lehce. Po deváté přijeli organizátoři, Honza Holan z ladronky.cz a Aleš Kubica z Královédvorska. Doprovázel je velmi vysoký Pavel a kopa malých dětí na kolech a jedno mrňavé v kočárku. Všichni ostatní (myslím ti, co mají rozum) zůstali doma. Na zahájení jsem byla v plné královské parádě, Honzovi se evidentně ulevilo, když jsem aspoň královskou korunu vyměnila za přílbu a vyrazili jsme.

Pokračovat ve čtení