Tak jo, fakt vyrážíme. Ze Žamberka od mého rodného domu do Žuljany v Chorvatsku na poloostrově Pelješac. Sedám za volant sice velké Hyundayky, stejně však naložené po střechu a vezu s sebou poklady mého života. Svého devítiletého Františka, patnáctiletého Honzíka a dědu s holemi (myslí se mého tátu) s úctyhodnými 85 lety na krku. Život to tak někdy zařídí a tak mám před sebou zase jedno životní poprvé, jako odřídit a odšéfovat celý Chorvatsko až na jih, kde to miluju.
1980, zámecký park v Žamberku, tělocvik, 1.ročník gymnázia, zoufalá profesorka: „Tak holky, trochu se přece pohněte, vždyť to není možný!". „Proč ty holky neběží, když je to takové, já nevím, prostě běžet si. A jen jedno kolečko? To je fuk, půjdu si sem večer sama."
Hodonín u Kunštátu na Moravě. Stojíme pod sjezdovkou, na které světe div se letošní zimě, lyžují. My však lyžovat nebudeme. Čeká nás běh a kolo prima bláznivého závodu Rampouch cup ze seriálu Czech outdoor tour. V jiné opravdové zimy se taky běží na lyžích. Jsme tu první a jdeme si projet trať na kole. Morava. Krásná Morava. Magické ráno, umrzlo, slunce a sublimující páry nad loukou, zkrátka pohádka.
Kořeny. Kolik významů má slovo kořeny? Vidím obrázek, kde strom rostoucí ze semene spotřebuje všechnu energii svých živin na vytvoření hlubokých a silných kořenů. Poslední zbytky věnuje několika lístkům nad zemí. Ty už vždycky nějak vyrostou. Ale ty kořeny, ty jsou důležité pro přežití.
Narodila jsem se ve znamení Ryb a voda je můj živel. Bože díky za to, jen jsi nedal sakra návod, jak tím životem proplout. Jak se může ryba pohybovat mezi býky, lvy, střelci, kozorožci a všemi těmi ostatními „potvorami". A už vůbec jsi neřekl, jak se snést s ohněm, zemí a vzduchem. Asi právě proto je život taková sranda, protože si na to každý musí přijít sám.
Na sms, zda se kvůli intenzivnímu dešti in-line jízda ruší, jsem dostala odpověď: "Ne, my jedeme". Tak jsem napsala „Já taky" a celou cestu přemýšlela, že po mokru se jet nedá. V Hradci Králové před Mountfieldem poprchávalo už jen lehce. Po deváté přijeli organizátoři, Honza Holan z ladronky.cz a Aleš Kubica z Královédvorska. Doprovázel je velmi vysoký Pavel a kopa malých dětí na kolech a jedno mrňavé v kočárku. Všichni ostatní (myslím ti, co mají rozum) zůstali doma. Na zahájení jsem byla v plné královské parádě, Honzovi se evidentně ulevilo, když jsem aspoň královskou korunu vyměnila za přílbu a vyrazili jsme.
